Čovjek na a ze Zemi žije,
odpradávna v ňí vŕtá, ryje.
Bere, ťaží prebytky,
zvelaďuje príbytky.
Ket má vela, sce mňet víc,
plýtvá, nebude rás celkem ňic.
Ide koza na led tancovat,
svoju živitelku drancovat.
Co s tým ale, co ostane,
kam to vjetr, kam odvane?
Narobíme hald a kop,
samý bordel, žádný snop.
Šedý sněch je jako drek,
vyléváme smog do rék.
Čeho sme sa nabažili
de kadě sme odhodzili.
Co s odpadem naša Zem,
vydrží, či zhyne v ňem?
Dá čovjeku ešče šancu,
spravit konec temu drancu.
Nevím, každý sedlák, hospodár,
v zimje, dokát donde leto, jar,
zametal pred svojim prahem,
nebyt žiťú svému vrahem.
dedo Pejo